europèu
![]() |
Occitan 
Etimologia
Del latin medieval europaeus, del grèc ancian Εὐρωπαῖος.
Prononciacion
[ewɾuˈpɛw]
Adjectiu
Declinason | ||
---|---|---|
Singular | Plural | |
Masculin | europèu | europèus |
[ewɾuˈpɛw] | [ewɾuˈpɛws] | |
Femenin | europèa | europèas |
[ewɾuˈpɛo] | [ewɾuˈpɛos] |
europèu masculin
- Qu'es relatiu a l'Euròpa.
Reviradas
Nom comun
Declinason | ||
---|---|---|
Singular | Plural | |
Masculin | europèu | europèus |
[ewɾuˈpɛw] | [ewɾuˈpɛws] | |
Femenin | europèa | europèas |
[ewɾuˈpɛo] | [ewɾuˈpɛos] |
europèu masculin
- Abitant d'Euròpa.